Škola Jasan! / článek

Nedávno jsem si pouštěla besedu se známou českou psycholožkou Janou Nováčkovou, mimochodem tuhle paní, vřele doporučuji.

Pro mě velmi erudovaně a zároveň srozumitelně mluvila o našich dětech, o tom, jak funguje jejich mozek, jaké formy učení jsou pro ně vhodné a jaké naopak nevhodné. Samozřejmě mě potěšilo, když pochválila činnost a fungování komunitních škol, protože přesně jedna taková nám tu už několik let vzniká pod rukama.

Co mi ale silně utkvělo v hlavě, bylo, když ukázala schéma lidských psychologických potřeb a položila lidem v sále otázku: "Co myslíte, kterou z těchto potřeb, naplňuje klasický vzdělávací systém?" Otázka byla bohužel pouze řečnická. O tom mě ujistilo smutné ticho v sále. Stěží se dalo diskutovat o jedné z těch dvou desítek uvedených. I já sama jsem lítala očima po obrazovce a snažila se zběsile najít nějaké další potřeby, které klasická škola naplňuje.

Vždyť to není možný, říkala jsem si, přeci tam jsou takový základní věci jako je POHYB, ZÁBAVA, RESPEKT, VLASTNÍ TEMPO, SEBEREALIZACE, SOUNÁLEŽITOST, SMYSLUPLNOST...

Vzpomněla jsem si na svoje školní léta a bylo mi z toho velmi smutno.

Proč necháme svoje děti, aby naprostou většinu svého mladého věku, kdy mají být v pohybu, hrát si, objevovat, užívat si a ochutnávat z široké palety toho, co svět nabízí, kdy si mají budovat základní představy o sobě, druhých lidech a prostředí ve kterém žijí, proč je necháme, aby tento vzácný čas proseděly v lavicích instituce, která už ze své podstaty nemůže tyto potřeby naplnit?

Ano vím, že se to nyní pomalu mění a jsem za to velice ráda. Doufám, že jednou takovou vlaštovkou bude i škola, kterou tu tvoříme.

A tak jsem se tento článek rozhodla pojmout tak, že napíši, jakým způsobem podle mě naplňuje Skorotická škola tyto základní potřeby uvedené paní psycholožkou Nováčkovou.

Jsou to: POHYB, VLASTNÍ TEMPO, PŘIJETÍ, VZTAHY, SOUNÁLEŽITOST, KOMPETENCE, SMYSLUPLNOST, ZÁBAVA, ZÁJEM, UČENÍ A POZNÁVÁNÍ, BEZPEČÍ, ŘÁD, AUTONOMIE, SEBEREALIZACE, UZNÁNÍ, RESPEKT, ÚSPĚCH, FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY, PŘIMĚŘENOST PODNĚTŮ.

Den ve škole je rozdělen do předem daných celků a nechybí v něm rituály (ŘÁD) jako ranní kruh a opakování, dopolední klid na samostatnou práci (AUTONOMIE) + 3 povinné učební ukázky (UČENÍ A POZNÁVÁNÍ), z nichž žádná většinou nepřesáhne 15minut (PŘIMĚŘENOST PODNĚTŮ), odpoledne je čas na nejrůznější tvořivé a umělecké činnosti, svobodnou hru (ZÁBAVA, POHYB) a také odpolední elipsu nebo sněm, kde děti spolu diskutují o chodu školy, řeší nejrůznější problémy (VZTAHY, BEZPEČÍ), mohou si říct, co se jim líbilo a co by příště udělaly jinak, rozdělují si služby a povinnosti na další dny (KOMPETENCE).

Děti také mohou samy navrhovat, co se chtějí učit, o čem by se chtěly něco dozvědět (SMYSLUPLNOST, ZÁJEM) a stejně jako "učitelé" si mohou připravit svou vlastní ukázku toho, co je zajímá pro ostatní (SEBEREALIZACE, UZNÁNÍ).

Naprostá většina věcí ve škole není povinných (AUTONOMIE). Většinou se pracuje na zemi, děti se mohou po celou dobu (kromě třech patnáctiminutových ukázek) svobodně POHYBovat a naplňovat své FYZIOLOGICKÉ POTŘEBY. Jelikož je většina věci dobrovolná musí si pedagog dát velkou práci s tím, aby vymyslel zábavný a podnětný program, kterým vyvolá u dětí ZÁJEM a chuť k dalšímu zkoumání. Výuka probíhá výhradně formou hry (ZÁBAVA).

Ve třídě jsou děti od první do páté třídy, starší mohou pomáhat a vysvětlovat mladším a mladší se zase učí a inspirují od starších (SOUNÁLEŽITOST). Na nikoho není vyvíjen tlak, aby se naučil danou látku "hned teď!" Každé dítě má možnost zvládnout dané učivo ve chvíli, kdy k tomu samo dozraje (VLASTNÍ TEMPO). Při hodnocení, jsou děti vedeny k sebereflexi toho, co už umí a porovnávají se pouze sami se sebou (BEZPEČÍ).

ÚSPĚCH je, když dítě vidí, že se v něčem zlepšilo. Zažívá ho zde tedy na rozdíl od klasického školství úplně každý.

Pedagogové se k dětem chovají s RESPEKTem a berou každé dítě jako individuální osobnost s jedinečnými silnými a slabými stránkami, a podle toho s ním také pracují (PŘIJETÍ).

Probudil ve vás tento článek další otázky?

Jak to dělají? Funguje to? Naučí se toho děti dost? ...?

Pak věřte, že splnil svůj účel.

O Škole Jasan! se můžete dozvědět více třeba na Facebooku nebo webových stránkách.

Anebo vezměte děti a přijďte se k nám přesvědčit. Budete srdečně vítáni! 

Veronika Hajníková